Rok vydání: 1971 (oficiálně vydáno až 1982 v exilu, v ČR 1989)
Žánr: Román (vývojový / pikareskní)
Druh: Epika
Styl: Postmodernismus, hrabalovský styl (pábení)
Témata: Touha po bohatství, společenský vzestup, válka, kolaborace, identita, smíření
Počet stran: ~250–300
Jazykové prostředky: Dlouhá souvětí, hovorový jazyk, vulgarismy, ironie, nadsázka, kontrasty, pábení
Kompozice: Retrospektivní, 5 kapitol, ich-forma
Prostředí: Různá místa v Československu (hotely, venkov), 20.–50. léta 20. století
Téma: Vzestup a pád obyčejného člověka, honba za bohatstvím
Myšlenka: Peníze a společenské postavení nezaručují štěstí
Motivy: Bohatství, válka, kolaborace, samota, osud, identita
Kontext díla: Psané v době normalizace, vydáno v exilu → kritika společnosti
Hlavní postavou je Jan Dítě, který touží stát se milionářem a dostat se mezi elitu. Začíná jako pikolík v hotelu Praha, kde se učí, jak funguje svět bohatých. Postupně se vypracuje a pracuje v luxusnějších podnicích (např. hotel Paříž), kde obsluhuje významné hosty (např. habešského císaře).
Silně ho ovlivní vrchní Skřivánek, který ho učí, jak pozorovat lidi a chovat se „na úrovni“. Přesto Jan nikdy není skutečně přijat mezi vyšší společnost.
Během okupace se ožení s Němkou Lízou, která podporuje nacismus. Díky ní získá majetek (sbírání známek → důležité upřesnění), čímž se přiblíží svému snu stát se boháčem. Po válce je však jako kolaborant uvězněn a o vše přijde.
Po propuštění žije v ústraní jako dělník (např. cestář / v pohraničí), kde postupně dochází k vnitřnímu smíření se svým životem. Zjišťuje, že štěstí nespočívá v bohatství.
© 2026 Jonáš Menšík
Vyrobeno s 🧡 v Přerově
Web design: Kryštof Vyleťal