George Orwell

Farma zvířat

Rok vydání: 1945

Žánr: Nelze přímo určit – Román/Bajka/Novela

Druh: Epika

Styl: Antiutopismus

Témata: Dystopie, totalita, stalinismus

Počet stran: ~120

Jazykové prostředky: spisovný jazyk, metafory

Vypravěč: Er-forma

Prostředí: Farma

Autor

• Vlastním jménem Eric Arthur Blair
• Narodil se v Bengálsku
• V 1 roce se s matkou přestěhoval do Anglie
• Vystudoval Eton College
• Demokratický socialista, antistalinista, antifašista, antiimperialista
• Vrátil se do Indie jako policista
• Bojoval ve španělské občanské válce za vládní strany, byl střelen do krku, přežil
• Psal před i po 2. světové válce
• Nebojoval v 2. světové válce, protože měl tuberkulózu
• Novinář
• Psal primárně eseje, romány, žurnalistiku

Postavy

• Major – prase, na počátku knihy dává zvířatům nápad na revoluci, poté umírá – představuje Marxe nebo Lenina
• Napoleon – nejvýše postavené prase, zavádí totalitní režim, protiřečí si, lže – představuje Stalina
• Kuliš – prase, chytré, vyhnán z farmy Napoleonem, obviněn ze sabotáže – představuje Trockého
• Pištík – prase, přítel Napoleona, často přesvědčuje ostatní zvířata
• pan Jones – majitel farmy, nestará se správně o zvířata
• Boxer – kůň, zapálený do práce, obětavý
• Lupina – klisna, pracovitá
• Psi – odebráni jako štěňata od matek, vycvičeni Napoleonem jako výstraha pro zvířata
• Ovce – hloupé, bezmyšlenkovitě poslouchají Napoleona – představují dav a většinovou společnost
• Benjamin – osel, inteligentní, uvědomuje si problémy napoleonovy vlády, ale nevidí řešení, mlčí
• Lidé – svrženi zvířaty, prasata je nejdříve označují za absolutní zlo, později s nimi spolupracují – představují kapitalisty

Děj

Zvířata žijí na farmě pana Jonese, který se o ně nestará nejlépe. Major jednoho večera sdělí zvířatům myšlenku revoluce proti lidem a následného systému, kde by si všechna zvířata byla rovna. Po jeho smrti se zvířata podle jeho slov vzbouří proti Jonesovi a jeho zaměstnancům, vyženou je z farmy a do vedení usednou Kuliš, Napoleon a Pištík. Ze začátku vše funguje perfektně, prasata přejmenují farmu z “Panská farma” na “Farma zvířat”. Kuliš se naučí psát a napíše na stodolu sedm příkazů animalismu:

1. Každý, kdo chodí po dvou je nepřítel
2. Každy, kdo chodí po čtyřech nebo má křídla je přítel
3. Žádné zvíře nesmí chodit oblečené
4. Žádné zvíře nespí spát v posteli
5. Žádné zvíře nesmí pít alkohol
6. Žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře
7. Všechna zvířata jsou si rovna

Jídla mají zvířata více než dost, dokud si nezačnou prasata brát větší díly, což odůvodňují tím že pracují tvrději a zaslouží si to. Mezi prasaty začnou vznikat spory, specificky mezi Kulišem a Napoleonem. To vyvrcholí, když Kuliš navrhne stavbu větrného mlýnu, za účelem usnadnění práce, to se ale Napoleonovi nelíbí a pomocí vycvičených psů vyžene Kuliše z Farmy, čímž si zajistí absolutní moc. Napoleon pak nazve větrný mlýn svým nápadem a nařídí jeho stavbu. Zvířata musí pracovat čím dál více, neboť prasata začnou prodávat jídlo lidem. Napoleon proto nařídí slepicím, aby snášely víc vajec, ty ale v odporu všechna vejce začnou klást z vysoké výšky a rozbíjet. Když se to prasata dozví, odeberou slepicím jídlo, čímž způsobí vyhladovění 8 slepic. Prasata postupně porušují příkazy které sama původně napsala, tiše je ale přepisují a Pištík přemlouvá zvířata o tom, že příkazy vždy byly stejné, například: Žádné zvíře nespí spát v posteli s prostěradly; Žádné zvíře nebude pít alkohol přes míru; Žádné zvíře nezabije jiné zvíře bez příčiny. Všechny problémy svádí prasata na Kuliše, o kterém tvrdí, že se schovává někde poblíž a sabotuje farmu. Začnou také krutě trestat zvířata a obviňovat je z kolaborace s Kulišem. Prasata se nakonec začnou chovat úplně stejně jako lidé, dokonce začnou chodit po dvou a přátelit se s okolními farmáři. Jméno farmy znovu změní na “Panská farma”, což ukazuje návrat do původního stavu. Přikázání na stěně stodoly naposled přepíšou z “Všechna zvířata jsou si rovna” na “Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“.